Již několik let cvičím jógu a přes to mne bolí záda. Je vám to povědomé? Znáte to u sebe nebo u svých studentů? Pak je možné, že to souvisí s hypermobilitou.
Věděli jste, že více jak 60% návštěvníků jógových lekcí se s hypermobilitou potýká? A bohužel většina z nich (stejně jako dříve já) to při cvičení považuje za svou přednost a nebo o tom ani neví.
To jsem dobrá, to mi to jde …
Tušila jsem již delší dobu, že něco musí být špatně. Když jsem před lety začala chodit na lekce jógy, měla jsem hned pocit, že to je ono. Bez většího úsilí jsem se ohnula do hlubokého předklonu nebo do kleští. Říkala jsem si, to jsem dobrá, to mi jde. Když se ozvaly první bolesti, ještě mne to bohužel netrklo. Když ale přetrvávaly a nabývaly na intenzitě, začalo mi to být divné. Něco dělám špatně.
Až má fyzioterapeutka mne navedla na to, že problém může být v mé hypermobilitě páteře. Začala jsem tedy pátrat a hledat informace. Jógy jsem se vzdát nechtěla. Bohužel informací na toto téma je k nalezení opravdu málo. Z toho co jsem se dozvěděla, mi bylo jasné, že musím změnit přístup ke své fyzické praxi a především nechodit v pozicích do maxima, přestože mi to mé tělo umožní.
Zjemnila jsem a začala více naslouchat svému tělu. Hledala jsem ty mé pomyslné hranice. Ale šlo mi to těžko. Pokud jste ztuhlý, tělo vám velmi přesně řekne, kde je ta vaše hranice. Pokud jste však rozvolněný, hledají se velmi špatně.
Částečně mi pomohlo, když začala v praxi uplatňovat princip lotosu, který jsem převzala od mé učitelky Míši Svatošové. Dle tohoto principu je, velmi stručně řečeno, vše co se dotýká země s nípevně spojené (jako hlíza lotosu na dně jezera) a od tohoto základu rosteme pevně vzhůru (jako stonek lotosu se vytahuje za sluncem). Pochopila jsem, že bez stabilního základu není možné bezpečně se pohybovat.
Další odpovědi na mé otázky jak se svým tělem pracovat mi přinesl seminář Jóga a hypermobilita pod vedením Lucie Königové, který nejen všem lektorům jógy vřele doporučuji.
Překvapilo mne jaké další symptomy, které zdánlivě s nadměrnou flexibiloutou nesouvisí, mohou na hypermobilitu také ukazovat. Jen zmíním nízký krevní tlak, bolesti hlavy, autoimunní onemocnění, snadná únava a malá odolnost, psychické napětí, touha mít vše pod kontrolou a další.
Cílem tohoto článku není dát vám zde konkrétní návod, ale spíše upozornit na tento jev a navést vás k určitému zamyšlení.
Pokud budu mluvit sama za sebe, za x let co jsem navštěvovala různé lekce jógy s různými lektory, mne nikdo neupozornil na to, že nadměrná flexibilita nemusí být vždy výhodou. Spíše naopak, byla jsem motivována k ještě většímu výkonu a chválena za výbornou ohebnost.
A v tom je, jak se říká, zakopaný pes.
Příliš flexibilní klouby a vazy nás sice do pozice vpustí poměrně lehce, ale bez aktivace příslušných svalů, které drží naše tělo ve správném a bezpečném postavení. Máme pak tendenci jít za pomyslné hranice, protože nevíme, kde ty hranice jsou. Často se do pozice vyvěšujeme a tím ještě více vazy protahujeme. Je to začarovaný kruh, místo abychom naše tělo cvičením posilovali, tak ho ještě více rozvolňujeme. Není potom výjimka, že i přes to, že pravidelně cvičíme, bolí nás záda, klouby, či některé přetěžované svalové partie.
V takovém případě je fyzická praxe jógy kontraproduktivní a já se nedivím lékařům, kteří jógu lidem s hypermobilitou nedoporučují či přímo zakazují. Naštěstí to vypadá, že sezačíná blýskat na lepší časy. Není třeba přestat fyzicky cvičit, je ale třebazačít cvičit jinak. Není to jednoduché, ale je třeba to udělat, aby nám fyzická praxe jógy byla ku prospěchu.
Až příště povedete lekci, rozhlédněte se kolem sebe a zjistěte, jak je to s pokročilostí vašich studentů. Je jejich spočinutí v paščimotásaně opravdu jejich postupným pokrokem, nebo tam bez přípravy a námahy vklouzly a mohou si tam lebedit třeba celou věčnost? Zpozorněte i přisvé osobní praxi a buďte k sobě opravdu pravdiví.
Chraňme sebe i své studenty před sebepoškozováním.
Připomínejte sobě i svým žákům anhinsu, ale i satju, protože být sám k sobě pravdivý a přiznat si, že něco musím změnit, je někdy velmi těžké.
Ráda se zde s vámi podělím o své další zkušenosti, tak jak je budu získávat ze své další praxe.
Zároveň budu moc ráda, pokud vy se podělíte o ty své, buď přímo pod článkem nebo mi je pošlete na e-mail na iveta@ivetamutlova.cz
