Aktivní kočka aneb kočka trochu jinak

Toto cvičení zná snad každý. Kočičku jsme cvičili již v mateřské školce. Způsob provedení může být ale odlišný.

Nejedná se o statickou ásanu, ale de facto o krátkou dynamickou sestavu (kriji), s jejíž pomocí procvičíte svou páteř v celé její délce.

Vyzkoušejte si kočku s aktivní oporou nohou a rukou. Toto zdánlivě jednoduché cvičení pak rázem povýšíte do úplně jiné dimenze.

Od té doby, kdy jsem takto cvičila kočku poprvé, nemohu ji již cvičit jinak. A stejně ji učím i své studenty na lekcích jógy.

Je to mé velmi oblíbené cvičení, takže ji najdete například i v mém MINITAHÁKU.

Nebudu vám zde zcela úmyslně popisovat rozdíl mezi působením běžně prováděného cvičení a provedení s aktivní oporou.

Vyzkoušejte si oba způsoby sami a zkoumejte. Pokud se budete chtít podělit o vaši zkušenost a prožitek, budu ráda. Pokud již s oporou cvičíte, napište mi, prosím, co vám tento způsob přináší.

    • Nejprve si kočku začvičte tak, jak jste zvyklí.
    • Nyní přejděte do provedení s oporou. Následujte níže uvedené instrukce.

Začátek bude pravděpodobně stejný. Přejděte do vsporu klečmo, dlaně umístěte pod ramena (loketní jamky směřují k sobě), kolena pod kyčle.

Krk a hlava jsou v prodloužení páteře. Pánev je v neutrální pozici.

Nyní si uvědomte všechny části těla, které se dotýkají země. A tyto části se zemí maximálně spojte.

Uvědomte si dlaně a pevně je přitiskněte k zemi, včetně všech pěti prstů.

Uvědomte si kolena, ale také holeně a nárty a také vytvořte velmi pevné spojení.

A pokud píši velmi pevné, myslím tím opravdu pevné. Jakoby jste chtěli udělat do své podložky otisk.

Pokud bych měla možnost k vám přijít a nadzvednout vám nárty a holeně od země, nemělo by se mi to podařit. Klidně někoho požádejte, ať to zkusí. Pokud vám nohami hýbne, není toto spojení pevné. Nebojte se ze začátku klidně i přehánět.

Prociťujte jednak pevnost a také pocit jakoby jste se chtěli od země odtlačit.

Toto je výchozí postavení pro aktivní kočku (jak jsem si ji pracovně pojmenovala).

Toto postavení si stále udržujte a začněte se, pokud možno v rytmu dechu, hýbat.

S nádechem pojďte do prohnutí. Pohyb začněte od kostrče. Pomalu, obratel po obratli, prohýbejte dále oblast beder, středu zad, hrudní část a naposledy krk a hlavu. Za hlavou se pocitově vytahujte.

Stále s pevným spojením se zemí pak s výdechem přecházejte do vyhrbení. Opět začněte od kostrče a pomalu se pohybujte směrem k hlavě.


Nespěchejte. A pak pohyb v rytmu svého dechu střídejte.

Pokud by se vám ze začátku nedařilo správně dýchat, nevadí. Nacvičte si nejprve pohyb a vytvořte si návyk pevného spojení. Postupně se již nebudete muset tolik soustředit na provedení a dech se přidá sám.

Namasté.

Iveta

 

Iveta Mutlová
"Tvořím jednoduché a srozumitelné jógové taháky a pomáhám tak lidem začlenit jógu do jejich běžného života. “ Můj příběh si přečtete zde

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.